Zástupci ASPZS se zúčastnili konference „Zdraví populace – hledání politické shody na směřování změn“

Dne 9. února 2026 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uskutečnila odborná konference „Zdraví populace – hledání politické shody na směřování změn“, kterou pořádal Výbor pro zdravotnictví a Výbor pro sociální politiku PSP ČR ve spolupráci s Platformou pro udržitelné zdravotnictví.

Konference se zúčastnili zástupci vlády, opozice, zdravotních pojišťoven, odborných institucí i profesních organizací. Zástupci Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb (ASPZS) byli na jednání rovněž přítomni.

Demografie jako hlavní systémový tlak

Napříč politickým spektrem zazněla shoda, že zdravotnictví nelze řídit v horizontu jednoho volebního období. Největší nárůst populace ve věku 80+ nastane do roku 2035, přičemž současně ubývá pracovníků schopných péči poskytovat.

Diskuse potvrdila, že bez zásadní restrukturalizace systému – nikoli pouze navyšování rozpočtů – nebude možné tento vývoj zvládnout.

Udržitelné financování a změna role pojišťoven

Výrazným tématem byla kritika modelu založeného na úhradové vyhlášce a ad hoc navyšování plateb za státní pojištěnce. Zazněla potřeba:

• posílit celoroční dohodovací řízení,

• plánovat síť a strukturu péče ve střednědobém horizontu,

• jasně oddělit roli správce prostředků a poskytovatele péče,

• zvýšit odpovědnost zdravotních pojišťoven.

Bylo rovněž uvedeno, že systém je po covidu trvale na vyšší výdajové úrovni (o 1–1,5 % HDP) a pojišťovny se potýkají s deficitem a čerpáním rezerv.

Dlouhodobá péče a restrukturalizace lůžek

Jedním z nejvýraznějších závěrů bylo konstatování, že budování nových lůžkových kapacit není dlouhodobě finančně udržitelné (jedno lůžko může stát až 6 mil. Kč). Shoda panovala na tom, že:

• potřeba akutních lůžek bude klesat,

• poroste význam dlouhodobé, ošetřovatelské a terénní péče,

• pacient by měl být co nejdéle udržen v domácím prostředí.

Zazněla rovněž potřeba legislativních změn na sociálně-zdravotním pomezí a příprava nového zákona o sociálních službách.

Kompetence nelékařů a vzdělávání

Rozšíření kompetencí nelékařských pracovníků bylo označeno za jednu z mála „rychlých pák“, jak zvýšit kapacitu systému. Diskutována byla i rigidita vyhlášky o činnostech a potřeba přechodu k principu odpovědnosti podle odborné způsobilosti.

Otevřena byla rovněž otázka reformy specializačního vzdělávání lékařů a modernizace vzdělávání sester.

Data, digitalizace a efektivita

Konference potvrdila, že data ÚZIS jsou robustní, ale jejich využití v rozhodovacích procesech je nedostatečné. Zazněla potřeba:

• dlouhodobých predikcí,

• plánování kapacit na základě dat,

• větší práce se sociálními daty,

• rozvoje digitalizace a asistivních technologií, zejména v terénních službách.

Relevance pro ASPZS

Diskuse na konferenci potvrdila, že témata jednodenní, domácí a následné péče, rozšiřování kompetencí nelékařských pracovníků, efektivita systému a práce s daty patří mezi klíčové otázky budoucnosti českého zdravotnictví.

„Debata jasně ukázala, že bez strukturálních změn a bez aktivního zapojení všech segmentů poskytovatelů nebude možné zvládnout demografický vývoj příštích let. Témata, která dlouhodobě otevíráme – zejména role jednodenní a domácí péče či rozšíření kompetencí nelékařských pracovníků – nejsou okrajová, ale stávají se součástí hlavního proudu odborné i politické diskuse,“ uvedl prezident ASPZS Šimon Toman.

ASPZS bude vývoj těchto témat nadále aktivně sledovat a zapojovat se do odborné i legislativní debaty s cílem přispět k dlouhodobě udržitelnému fungování českého zdravotnictví.